POŽÁR

1. Povinnost hlásit požár

Každý je povinen ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení.
Při požáru volejte telefonní číslo: 150
V hlášení uveďte: : kdo volá kde hoří co hoří

Po oznámení volající vyčká na zpětný dotaz Ohlašovny požárů HZS.

2. Pomoc při zdolávání požáru

Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření. Každý je povinen poskytnout osobní pomoc jednotce PO na výzvu velitele zásahu.

První pomoc při TONUTÍ:

Ihned voláme ZZS, nejlépe ještě před zahájením vytahování z vody. Na břehu je nejdůležitější okamžitá resuscitace, zvýšenou pozornost věnujeme revizi ústní dutiny, odkud musíme odstranit všechny překážky bránící umělému dýchání (u tonutí je to zejména listí či bláto). Vodu se z dýchacích cest nepokoušíme vylévat, velmi rychle se vstřebává sama. Nezapomínáme ani na podchlazení (vysvlečeme postiženého z mokrých šatů a přikryjeme např. suchou dekou). Pokud se postižený po resuscitaci probere již na místě, zajistíme mu přesto převoz do nemocnice.

OTŘES MOZKU první pomoc:

Postižený je v bezvědomí - ošetříme vnější poranění a pacienta uložíme do stabilizované polohy (dbáme zvýšené opatrnosti při manipulaci - možnost poranění krční páteře)

Postižený při bezvědomí - poloha na zádech s podloženou hlavou, protišoková opatření, nepodáváme jídlo ani pití.

Takto postižené osobě vždy zajistíme lékařské ošetření v co nejkratším čase, či přímo zavoláme ZZS

ASTMA první pomoc:

• postiženému rozepneme těsný oděv (límeček košile, kravata), zajistíme přísun čerstvého vzduchu, odstraníme případné alergeny
• pokud má postižený u sebe léky (často ve formě inhalační spraye), podáme tyto léky dle návodu
• postiženého dáme do polosedu (tzv. Fowlerovy polohy), čímž mu usnadníme dýchání
• sledujeme stav postiženého a přivoláme lékařskou pomoc

Poznámka: důležité je psychologické působení na postiženého - jeho uklidnění a rychlost poskytnutí první pomoci

Umělé dýchání:

Příčiny zástavy dýchání:

• vdechnutí cizího tělesa
• poranění horní krční míchy
• otevřené poranění hrudníku (pneumotorax)
• křečové stavy ? epilepsie
• tetanus
• zúžení dýchacích cest

Jak rozpoznat:

• cyanóza, vosková bledost
• nepřítomnost dýchacích pohybů (kontrolujeme zrakem)
• necítíme proud vydechovaného vzduchu na přikloněné tváři

První pomoc u dospělých osob - umělé dýchání z plic do plic

• poloha na zádech - rovná, tvrdá podložka
• čistá dutina ústní, vyndaná zubní protéza, odstraněny překážky z dýchacích cest
• záklon hlavy, udržovaný dlaní přitisknutou na čelo, tatáž ruka, nebo prsty drží nos
• zahájení 2 - 4 hlubokými vdechy, nečekáme na první výdech (zajistí maximální rozpětí plic, jejich okysličení, rozepnutí nevzdušných ložisek, event. možnost reflexní obnovy dýchání)
• každý umělý vdech musí být dostatečně dlouhý a hluboký (dle standardů Evropy - 0,4 - 0,6 litrů, dle standardů USA - 0,8 - 1,2 litrů), dále frekvence 12 - 16 vdechů za minutu

Jak poznat, že je dýchání účinné: zvedá se hrudník, lepší se barva postiženého, hmatný tep na krkavicích

Pokud se při úvodu umělého dýchání hrudník nezvedá a je cítit při vdechu odpor, je pravděpodobná překážka v dýchacích cestách. Jak ji odstranit najdete v článku Uvolnění překážky v dýchacích cestách. Pokud nejde těleso z dýchacích cest odstranit, provádíme umělé dýchání i nadále (bez ohledu na zmiňované cizí těleso v dýchacích cestách) - lepší nějaká resuscitace, než žádná!

Dutinu ústní čistíme a revidujeme v leže na zádech v mírném záklonu a otočení hlavy na straně. Předcházíme tak možné aspiraci, nebo zapadnutí případného tělesa do hlubších částí dýchací trubice.(Tímto způsobem nelze provádět při poranění páteře).

Při nemožnosti otevření dutiny ústní z důvodu např. křečí použijeme k otevření tzv. trojitý manévr. Ten použijeme i při podezření na poranění krční páteře. Své prsty pokládáme za úhel dolní čelisti, palce vedle sebe na bradu, tahem za úhel a mírným tlakem na bradu dolní čelist povytahujeme a vysouváme dopředu. Vytáhneme tak závěsný aparát jazyka, který uvolní dýchací cesty.

Dělení krvácení, ošetření

1. Vlásečnicové krvácení není povětšinou spojeno s nějakým větším úrazem, jde převážně o známé krvácení z nosu (které se stává vděčným tématem díky mnoha pochybným radám typu: “Musíš zaklonit hlavu”). Vlásečnicové krvácení většinou po nějaké chvíli samo ustane.

2. Žilní krvácení. Zde už může jít o poranění všech možných typů. Důležité je však vědět, že krev vytékající z rány při tomto typu krvácení má tmavě červenou barvu a vytéká vcelku pomalu. Toto krvácení již vyžaduje ošetření (hlavně v závislosti na rozsahu). Pokud se jedná o končetinu, je dobré ji dostat do polohy nad srdce (viz obrázek) kvůli snížení tlaku v končetině a poté ji obvážeme příslušným obvazem (viz. Obvazová technika). Měli by jsme mít na paměti, že jakákoliv dezinfekce nepatří přímo do rány, ale pouze do jejího okolí, protože jinak se bude poranění těžce hojit.

3. Tepenné krvácení. Je nejzávažnějším typem krvácení, protože může velice rychle dojít k velkým ztrátám krve. Krev je světle červená (barva krve však není rozhodující, při dušení může mít krev barvu tmavě červenou) a vystřikuje z rány, což může mít za následek šok (viz. šokové stavy). U tepenného krvácení musíme postupovat velice rychle. Jako první stiskneme tlakový bod a pokud se jedná o končetinu snažíme se jí v rámci možností dostat nad srdce. Těmito úkony by se nám mělo podařit dostatečně zmírnit intenzitu krvácení. Dále začneme s přikládáním tlakového obvazu (viz obvazová technika). Při správné aplikaci obvazu by se nám mělo podařit krvácení zastavit.

Veškeré rady, návody a užitečné informace naleznete zde.